Dopis ke koronaviru

Milí přátelé, bratři a sestry

srdečně Vás všechny zdravím z hošťálovské fary. Věci se dějí a mění velmi rychle. Minulý týden jsem si vzal dovolenou a byl u rodiny v Šumperku. Odjížděl jsem v situaci, kdy omezení ještě nebyla tak přísná a vracel se s povinností nosit roušku a s apelem vlády na omezení volného pohybu. Nyní se mi zdá, že se svým příspěvkem přicházím již velmi pozdě, kdy snad již bylo vše řečeno a informace se již jen neustále upřesňují. Patrně jsme ještě nikdy neměli v nějaké záležitosti nebo infekční nemoci tolik informací. Někteří si tyto informace žádají, jiní se jimi cítí být zahlceni a z neustálého informování a doplňování informací, unaveni. Naše dosavadní zkušenosti na nic z toho, co se dnes děje, nestačí.

Tato nová, nečekaná, situace pro nás – jak již víme – znamená, že se také v našem sboru nesmí nic odehrávat, vše je do odvolání zrušeno. Respektujeme rozhodnutí vlády a modlíme se za ty – nejen v naší zemi, ale také všude kolem – na jejichž bedrech leží odpovědnost za všechna nelehká rozhodnutí, která musí dělat a vydávat. Jsme přesvědčeni, že i jejich touhou a naléhavou potřebou je svá vydaná nařízení začít opět uvolňovat a rušit, protože to je v zájmu celé země – naší i jejich.

Ale – jak píše synodní senior naší církve Daniel Ženatý – „bohoslužby (i jiná shromáždění) ke kterým se nebudeme v příštích týdnech scházet, nám budou jistě velice chybět, avšak čas bez bohoslužeb neznamená čas bez Boha. Vždyť Kristus Ježíš zemřel a byl vzkříšen, je na pravici Boží a přimlouvá se za nás! Od něj nás neodloučí ani smrt, ani život, ani přítomnost, ani dočasné zrušení bohoslužeb, ani koronavirus“. I tak můžeme v tomto čase nedělní bohoslužby sledovat – buď ty, které vysílá Česká televize, nebo na Infokanále a internetu přímo z našeho sboru, nebo obojí.

Ano, je to tak, že se dotýkáme něčeho neznámého. Ptáme se, kde se to najednou vzalo a proč tato situace nastala; chce nám tím něco Pán Bůh povědět – a jak mu v tomto smyslu naslouchat? Nastalá situace nás nutí ke zbystření naší pozornosti, volá nás k modlitbám a hledání Boží vůle. A také k prožívání Boží přítomnosti uprostřed prožívaných nejistot. Ale taková byla cesta církve časem vždy, jen jsme na to v dobách klidu a blahobytu pozapomněli. Nepodléhejme tedy panickému strachu z viru, ale opřeme se o víru , která nám bude ve dnech nejistoty a mnohého zmatku pevnou půdou pod nohama. Nezapomínejme na slova Pána Ježíše Krista, který svým učedníkům – také v mnohé nejistotě – pověděl: „Odkazuji vám pokoj, svůj pokoj vám dávám; já dávám jinak, než dává svět. Ať se vaše srdce nechvěje a neděsí“. Víru přece nemáme jen pro dny klidu a pohody – kdy se ani nepozná jestli víc věříme nebo nevěříme – ale mnohem více pro dny v nichž se dostáváme do nejistých, zneklidňujících a těžkých situací, kdy se průvodcem života člověka stává úzkost a starch – tam se především ukazuje, co pro nás víra znamená.

Kdybyste si přáli jakkoli pomoci nebo třeba osobní setkání (i když nevím, nakolik je dnes možné) dejte mi vědět na telefon: 739 244 679.

Nevím, jestli si to mohu dovolit napsat, ale přece: Myslím na Vás, modlím se za Vás a mám Vás každého rád – nechť to nezní jako prázdná fráze. Ale to, co smíme vědět především je, že nás má rád náš Pán a Bůh, nebeský Otec.

Ať nás všechny provází Boží pokoj s nadějným výhledem k budoucím dnům.

Petr Maláč

Hošťálková, 23.3.2020